Žádná vláda na světě nemůže omezovat volný pohyb osob na základě nějakého rozhodnutí.
Člověk má svobodné právo se pohybovat jak uzná za vhodné.
Svoboda pohybu a pobytu osob na území EU je základním aspektem občanství Unie, které bylo zavedeno Maastrichtskou smlouvou v roce 1992. Po postupném odstranění vnitřních hranic podle Schengenské dohody následovalo přijetí směrnice 2004/38/ES o právu občanů EU a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území EU. Ačkoli je toto právo velmi důležité, i po deseti letech po uplynutí lhůty pro provedení uvedené směrnice přetrvávají značné překážky v jeho provádění.